☀️Chvilkama pršelo a chvilkama vysvitlo slunce a pořád takto dokola.
☀️A mezi většinou zavřených pampelišek bylo několik nádherných, velkých a otevřených.
☀️Jako sluníčka, která jsou na zemi. Nebojácná, odhodlaná sluníčka, které otevřely své květy a zářily do našeho dne.
☀️Už jen vnímání toho, jak jsou pampelišky otevřené a zářivě odvážné, posilující nás svou barvou a energií, bylo tak nádherné a posilující.
☀️A my jsme vyrazili v dešti na výlet. Už zase. :-)
☀️A jak jsme šli lesem a krajinou a jemně na nás pršelo, tak jsem si uvědomovala, jak je to krásné – být venku, na dešti a v přírodě.
☀️Takový zázrak. Přirozený zázrak a smáli jsme se a koukali jsme co kde roste a jak se příroda neustále mění. Neustále, každý den, každou chvíli...
☀️A jak je to přirozené a jak to potřebuji, možná my všichni – přírodu, déšť, slunce, kytky a zvířata. ☀️
☀️A za chvilku déšť přešel a my jsme uviděli duhu...a děti se ptají: "Mami, co je za duhou?" a tak jsme si povídali o tom, v co věříme, co je pro nás za duhou...
☀️Co je pro vás za duhou? ☀️
Krásné dny.
Pavla
コメント