🧡Mamíí, já to sjela i přes ty kameny🧡

🧡Jezdíme na kole jednu trasu a jsou tam z kopce vyčnívající kameny a Sidi si stěžovala: "Já tam nerada jezdím, mám z toho sjezdu strach. "

🧡Jedeme tamtudy, jasně. :-). A jak jedu dolů přes ty kameny a tu jízdu si užívám, tak mi bleskne hlavou, a teď to Sidi dá, sjede to a užije si to! A hned v další sekundě slyším, jak za mnou Sidi volá „Mamí, já to sjela i přes ty kameny!"...a ta radost v jejím hlase, to bylo!

🧡Dneska jsem tudy jela sama a připomněla jsem si to a znovu jsem si užila ten pocit, jo, že se něco povede, co dosud je limit anebo strach nebo jakákoliv překážka.

🧡Miluju ten pocit, že jsem překonala samu sebe.

🧡A teď miluju i ten pocit, když překoná mé dítě samu sebe.

🧡A miluju výzvy. A často.

🧡A co vy? 😊

Pavla