Před pár dny jsem potřebovala pomoct s otevřením zámku, nedařilo se mi to a poprosila jsem Davču, mého syna.
Davča se okamžitě zvedl a šel mi pomoct.
Je mu patnáct, donedávna jsem mu řekla cokoliv, malou prosbu, větší prosbu a jeho reakce byla: „NE, to neudělám.“
A teď zvedl se hned a šel.
Ne toto není JEN o YUEN METHOD.
Je to o naslouchání, o naslouchání, když spěcháme a nemáme čas, na kohokoliv, kdo je s námi. Když se nám to nehodí a my to zahodíme kamsi a ignorujeme. Důvodů máme milion.
Musím tam udělat, teď počkej, musím tam zavolat, zajít, než zavřou. Teď NE! Počkej!!
A není to jen vůči našim dětem, je to vůči sami sobě, vůči našim přátelům, rodičům, příbuzným, kolegům...
Je to o navnímávání potřeb našich blízkých. O to slyšet jejich nevyslovená přání. Mít čas, klid a trpělivost...doposlechnout..pochopit, odhalit.
Odhadnout, zkusit, odvážit se přejít přes nějaké naše „NE“..tvořené představami, obavami, strachy, nebo čímkoliv dalším.
A s Davčou. Nebylo to tak vždy. Už jo a pak zase ne. To, když jsem něco udělala špatně ...nebo neslyšela..nebo měla zavřeno na příjmu a on na to zase svým způsobem reagoval.
A teď si říkám, tak takhle to funguje!?! No tak dobrý!!!
Krásný den!
Pavla
Comments